Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradenské okénko pro rodiče

MODERNÍ TECHNOLOGIE A ZDRAVÍ:

https://1drv.ms/b/s!AmAFgI5aB5qkgiLQM9uDO_l2axRQ?e=UAft2P

 

DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ

PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU:

(Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy)

https://1drv.ms/b/s!AmAFgI5aB5qkgiFdHvwVYvD1SkxX?e=xxDDeE

 

BUDOVÁNÍ SEBEÚCTY DÍTĚTE

To, jak o sobě lidé smýšlí a jak se cítí, ovlivňuje jejich chování.

Budování sebeúcty je nejsilnějším nástrojem, který dospělí mají k tomu, aby naučili děti volit si zodpovědné chování.

Sebeúctu dítěte můžeme odporovat a rozvíjet ve třech základních oblastech :

  • Důvěra ve schopnosti dítěte

Děti potřebují věřit, že mají schopnosti k tomu, aby uspokojivě zvládly svou práci ve škole a splnil své každodenní úkoly a povinnosti doma.

Strategie, kterými pomůžeme dětem cítit se schopnými a nadanými :

- Zaměřuje se na to, v čem se dítě zlepšilo.

- Podporujeme přesvědčení, že učení je zvládnutelné.

- Dáváme dětem možnost opakovat předešlé úspěchy.

  • Bezpečné a láskyplné vztahy

Děti se potřebují emočně napojit na rodiče, sourozence, učitele, spolužáky, potřebují prožívat bezpečné a láskyplné vztahy.

Strategie, kterými pomůžeme dětem být spojenými :

- Přijímáme dítě za všech okolností.

- Věnujeme pozornost v pozitivních situacích, trávíme s dítětem čas.

- Různými způsoby (slovně, gesty) dítě oceňujeme.

- Projevujeme cit (fyzickým kontaktem, slovy).

  • Podíl na životě (práci i volném čase) rodiny

Děti potřebují být schopné významným způsobem napomáhat prospěchu rodiny, aby se cítily být potřebné a nenahraditelné.

Strategie, kterými můžeme dětem umožnit, aby se podílelo :

- Zapojujeme je do utváření a udržování domácího prostředí.

- Přenecháváme zodpovědnost za určité činnosti.

- Stojíme o jejich návrhy a nápady, využíváme je.

- Požádáme je o pomoc při rozhodování.

- Pořádáme rodinná setkání – plánování, společně strávený čas.

 

Rozvoj sebeúcty brzdí :

  • Podmíněné přijímání ze strany rodičů

Sebeúcta dítěte se nerozvíjí, když ho rodiče oceňují jen tehdy, když splňuje jejich nároky – chodit na nočník, nosit dobré známky, poslouchat pokyny rodičů, lyžovat, vystudovat,…

Dítě se tak do života učí přijímat sebe sama jako hodnotnou bytost jen tehdy, když plní podmínky stanovené jinými.

  • Laskavá manipulace

Vytváří nebezpečnou souvislost mezi hodnocením ze strany druhých lidí, vyhověním a sebepřijetím. („To jsi ale hodný chlapec, že jsi udělal to, co jsem chtěla.“)

  • Kritické reakce ze strany dospělých

Mohou vzbuzovat pocit nedostatečnosti, nízké hodnoty sebe sama. („ Ty jsi ale fakt nemožný! Na tebe není vůbec spolehnutí.“)

  • Snaha rodiče zajistit si pokračování dobrého chování

Není skutečným oceněním, protože je z ní hlavně cítit snaha rodiče o to, aby si tím pojistil dobré chování dítěte i do budoucna.

  • Srovnávání s druhými

Dává najevo, že dítě má hodnotu tehdy, když je lepší než ostatní. To vede k soupeření, k dokazování, že druzí jsou horší, někdy až k arogantnímu a pohrdavému chování k druhým.